-> Tajemství přírody...

Výroba kaštanového pracího prostředku

3. listopadu 2017 v 14:55 | Eleanor
Kaštany většina z nás v dětství sbírala jako krmivo na zimu pro zvířátka. U nás na škole byly dokonce soutěže o to, která třída pro myslivce vybere více kaštanů. Výherci pak dostali za odměnu bonbóny. Někdy se také z kaštanů vyráběla zvířátka. Stačilo pár párátek a podivný kůň byl na světě. To, že kamarádovo zvířátko vypadalo stejně, ale tvrdil, že je to pes, se neřešilo... No a, aspoň byla legrace. Když jsem se přestěhovala na vesnici, začala jsem žít s jedním letitým jírovcem v sousedství. Na podzim nám vždy začne pokokušet střechu auta kaštanovými nálety. Přemýšlela jsem tedy jak tyto hnědé "bomby" využít a narazila jsem na prací prostředek z kaštanů. Můj drahý se pak jal iniciativy a už třetí podzim děláme zásoby na následující rok.



Co vás čeká a nemine

V úvodu bych ráda zdůraznila, že se jedná o čistě přírodní prostředek. Pokud tedy očekáváte, že tento výtvor nahradí váš oblíbený chemický Ariel, zklamu vás. Nicméně pokud budete prát jen lehce znečištěné svršky (samozřejmě bez skvrn od kávy, vína a dalších záludností), určitě vás tento tekutý prací prostředek nezklame. Je bez vůně, a všimla jsem si, že na bílé oblečení má lehce bělící účinek. Podotýkám, že trika, košile, kalhoty a sukně peru pouze na 30°C. Protože jsem skeptik, zkoušela jsem, zda by se prádlo vypralo stejně bez prášku: jen díky vodě a teplotě, a co si budeme povídat, nebylo to ono, takže ty kaštany přeci jen účinek mají. Jestli jste tedy stále odhodláni ušetřit peníze a prát ekologičtěji, pojďme k samotnému procesu výroby!

Výroba pracího prostředku

Začátek je jasný: Vzhůru na sběr kaštanů! Když je máte doma, zabalíte je do staré hadrové útěrky (zničí se!) a kladivem kaštany rozdrtíme. Poté je nasypeme do velkého hrnce, zalijeme vodou a vaříme zhruba cca 2 hodiny. Poté vše scedíte a nalijete do lahví - tekutí prací prostředek je hotový!


1) Kaštany rozdrtíme

2) Zalijeme vodou a přivedeme k varu

3) Po 1,5 - 2 hodinách odstavíme

4) A scedíme

Další perličky o kaštanech
Než čerstvě nasbírané kaštany rozdrtíte, zkuste si je na pár nocí dát pod polštář. Pomáhají proti migrénám. Pokud máte problémy se spánkem a budíte se ráno jako mátohy, kaštany vám přes noc dobijí baterky a ráno se budete cítit lépe. Dle povídaček našich babiček byste měli mít pod sebou tolik kaštanů, kolik je vám let, ale upřímně i já s 25 kaštany mám občas problém si lehnout, abych žádný necítila, takže číselnou symboliku dodržet můžete, ale nemusíte.


Čistě umleté kaštany v prášek lze užívat i do myčky na mytí nádobí. Údajně má mít dobré odmašťovací schopnosti. Osobně ale zatím vyzkoušeno nemám. (odkaz)

Konkrétní nafocený experiment s prací schopností kaštanového pracího prášku můžete zhlédnout zde (odkaz).

S mýdlovými ořechy na praní zkušenosti nemám. Vlastně ani nemám potřebu je kupovat, protože tento prací produkt mám téměř zdarma. Pokud však někdo zkušenosti má, budu ráda, pokud se o ně podělíte.


Domácí pudr

28. října 2017 v 19:25 | Eleanor
Pudr je nedílnou součástí života většiny dívek a žen. Ať už používáte korektory, make upy či další dekorativní kosmetiku, pudr je ve většině případů stálice a občas nejedna z nás zkrátka vyběhne pouze s ním. V posledních letech jsem i já zlenivěla a raději si pospím než obličej krmit vrstvou make upu, ovšem bez pudru ani ránu. Jsem šťastnou majitelkou mastnější pleti, takže z logiky věci by měl pudr pomáhat od lesku - souhlas, ale už méně pomáhá proti ucpaným pórům a průmyslově vyráběné pudry mi také podporovali akné. Je to jasné, ucpané póry jsou náchylnější k zánětům. Hledala jsem tedy takový pudr, který by mi pleť nezatěžoval, zároveň ji zmatnil a ještě na ní měl dezinfekční a ozdravné účinky. Byl to dlouholetý boj, spolkl hodně financí, abych nakonec zjistila, že ten nejúčinnější pudr si můžu udělat sama doma.


Co můžete od pudru čekat?

Vzhledem k tomu, že se jedná o čistě domácí produkt, tak nebude mít tak silné zmatňující či krycí účinky jako průmyslově vyráběné pudry. Též je poměrně hodně sypký, takže rozhodně si pořiďte zavírací krabičku na závit - plechovka od Nivei má tendence se otevřít a pak hodně štěstí při vyklepávání tašky :). Doporučuji též nanášet nad umyvadlem či štětec při použití důkladně vyklepat, aby v něm zbylo jen minimum produktu. Výhody pak jsou v ryze přírodním složení, kdy víte, co si dáváte na pleť a v účincích jednotlivých složek, které zároveň nezatěžují pleť. Jedlá soda neutralizuje kyselost pleti a pomáhá tak předcházet zánětům, které se nejčastěji projevují jako akné. Heřmánek má též protizánětlivé účinky. Kukuřičný škrob pohltí část přebytečného mazu a pomůže dosáhnout matnějšího vzhledu. Přírodní éterický olej pak vaší pleti dodá příjemnou vůni dle vašich preferencí, a pokud máte raději produkty bez vůně, chybět tam též nebude. Pudr je poměrně výrazně bílý, je tedy důležité ho pořádně rozprášit a rozmazat, nicméně pokud máte světlejší tón pleti, tak přispěje k jejímu barevnému sjednocení. Pokud máte pleť tmavší lze ho tónovat například trošičkou (menší špetičkou než špetičkou) nerafinovaného přírodního kakaa. Tento pudr používám už přes rok, takže mohu vřele doporučit. Navíc vydrží poměrně dlouho - toto množství uváděné v receptu mám zhruba na půl roku a to pudr používám i několikrát denně. Vzhůru tedy k výrobě, je snadná a rychlá.

Ingredience:
  • 50g kukuřičného škrobu
  • 25g jedlé sody
  • 10g sušeného heřmánku
  • 20 kapek éterického oleje
  • krabičku na závit (můžete si ji dozdobit dle svého, na fotce je má úprava krabičky z Rossmana od tělového krému)
  • misku a lžičku
Výběr oleje je na vás, nicméně nezapomeňte, že i tyto oleje mohou mít různé účinky, například:
  • Levandulový zklidňuje a lehce dezinfikuje
  • Růžový olej působí energicky a jako lehké afrodiziakum.
  • Citrusové vůně dodají svěžest, povzbudí a prozáří.
Příprava domácího pudru
Vezměte si menší misku a odměřte do ní kukuřičný škrob a jedlousodu. Všechny suché ingredience důkladně promíchejte. Následně přisypte sušený heřmánek. Doporučuji ho předem rozmělnit v hmoždíři a přisypat přes sítko, popřípadě pouze otrhejte okvětní lístky. Opět vše důkladně promíchejte. Na závěr přidejte opatrně pár kapek éterického oleje. Doporučuji kapat za stálého míchání, aby se nestalo, že jedlá soda zbytečně "vyšumí". Buďte důkladní, ať vám v pudru nezůstanou hrudky.


U mě na fotce můžete vidět, že jsem do pudru přidala okvětní lístky růže. Krásně pudr provoní, ale jinak jsou poměrně nepraktické. To je tak, když je někdo líný se s nimi drtit :)


Originální recept jsem našla zde.

Děláte si dekorativní kosmetiku sami doma? Podělte se o své tipy, budu jedině ráda ;)

Jako Šípková Růženka...

3. listopadu 2016 v 16:27 | Eleanor
Šípkovou Růženku známe všichni už od dětství. Princezna, která v důsledku prokletí usne a hrad, kde přebývá, zaroste růžemi. Ještěže v tom hradě spala. Jinak by se zřejmě ukousala nudou, ven by se totiž nedostala. Každý rok chodíme s drahým sbírat šípky a každý rok je to stejné. Připadám si právě jako Šípková Růženka, která trpí nespavostí a snaží se prodrat šípkovým křovím. Výsledek je takový, že mé ruce vypadají, jak kdybych se snažila podřezat, ale v důsledku třesoucích se rukou, mi to nevyšlo… Dost ale mého fňukání, pojďme si říct více o této pichlavé rostlině a jejích léčivých plodech.

Známá historie tohoto keře sahá až do neolitu. Písemné zmínky o něm se dochovaly ovšem až ze starověku, kdy Řeky růžové květy okouzlily natolik, že je spojili s bohyní lásky a smrti Afrodítou. Díky ní mají květy též své růžové zbarvení. Když spěchala pomoci svému milému, šlápla na trní a její krev zbarvila původně bílé květy. Snad ještě starší pověsti hovoří o slavíkovi, který se do růže zamiloval, ale právě tato láska ho stála život - trn mu proklál srdce. Spojení života a smrti je tedy v mýtech rozšířeno, krásné voňavé květy plné života doplněné smrtelnými trny. Později Římané spojili růži s bohyní lásky Venuší a nemohla tudíž chybět v žádném nápoji lásky a velmi v oblibě byl též růžový olej.

Pěstováním tohoto keře se většina lidí nezabývá. V Čechách máme štěstí, že roste na mnoha místech. Snad i proto ho naši předci nazývali také psí růže, jako se psi dříve potulovali všude možně, tak i tento keř najdeme různě po okolí. Pokud žijete na venkově, najdete ho jakou součást remízek, ve městě zase šípkové růže slouží jako okrasa a šípky, pokud je nesesbíráte, sezobe ptactvo. Pokud ovšem přesto chcete šípkový keř pěstovat, doporučuje se zasadit sazenici ve slunné či polostinné části zahrady do propustné půdy. Samotný keř je nenáročný na živiny i na údržbu. Kdyby byl, těžko by mohl růst na každém kroku, že?


Sběr šípků je ideální podniknout na začátku podzimu, ale vždy záleží na konkrétním počasí během roku a oblasti. Obvykle se udává čas sběru září až říjen. Sami většinou chodíme v říjnu, ale slyšela jsem, že není problém jít na sběr ani v listopadu. V této době však hrozí, že šípky mohou v noci přemrznout nebo už budou přezrálé. Vždy sbíráme plody, které nejsou měkké, ale ani příliš světlé červené natož zelené!

Plody je následně nutné usušit. V tomto ohledu doporučuji sušičku. Plody rychle hnijí a plesniví. Doporučit mohu též sušení v elektrické troubě. Vysypte plody na plech, zapněte troubu na nejnižší stupeň, dvířka zablokujete vidličkou (nožem či lžící), zkrátka aby se nezavřela a k plodům šel čerstvý vzduch. Ideální teplota sušení je udávána 60°C-80°C. Pozor na vyšší teploty. Od 90°C už se ztrácí vitamíny! Takto nechte cca 24 hodin sušit. Usušené šípky mají tmavě rudou barvu, jsou tvrdé a svraštělé.

Vliv šípků na zdraví je nezpochybnitelný, už díky té dlouhé tradici, co je lidé používají. Proč by také jinak pili vývar, který zase tak dobře nechutná? Přisuzuje se mu mnoho účinku: díky velkému množství vitamínu C posiluje imunitní systém, podporuje krvetvorbu, ale také přispívá k dobré činnosti střev a pomáhá při revmatismu. Má též odvodňující účinky a přispívá k správné funkci močových cest, ale při akutních zánětech si zajděte raději k doktorovi!

Příprava čaje je docela věda, ale neděste se, zvládnete to i sami doma. Návody na přípravu jsou různé, proto uvádím ten, který se osvědčil nám tj. pro dva lidi. Do hrnce nasypeme cca 3 polévkové lžíce sušených šípků, zalijeme 2,5 l vody a necháme vařit na nejnižší stupeň cca půl hodiny. Pozor na vysoké teploty, ať se nepřipravíte o důležité vitamíny. Vývar slijeme a zbylé šípky zalijeme ještě jednou stejným množstvím vody. Opět zahřejeme, ale tentokrát šípky rozmělníme, aby pustily i zbylou šťávu. "Recyklaci" provádět nemusíte, nejlepší je vždy použít čerstvou várku a hned pít, na druhou stranu, při pohledu na své podrápané ruce ty malé potvory musím využít do maxima. Čaj doslaďte trochou medu a dobrou chuť.

Sušíte si doma šípky? Máte nějaké vlastní recepty na přípravu?

Zdroje:
RŮŽIČKOVÁ, Helena. Bylinář. Praha: Tváře, 2004.
WOJTOWICZ, Dalibor. Byliny z vlastní zahrady. Brno: Computer Press, 2004.
KORBELÁŘ, Jaroslav a kol.. Naše rostliny v lékařství. Praha: Avicenum, 1981.

http://poselsvetla.blog.cz/1101/ruze-sipkova-rosa-canina
http://www.bylinkyprovsechny.cz/byliny-kere-stromy/kere/186-sipek-sipky-ucinky-na-zdravi-co-leci-pouziti-uzivani-vyuziti
http://bylinkovyraj.net/sipkova-ruze/
http://www.klidapohoda.unas.cz/byliny/Byliny1/Ruze.htm

Už jste jedli Ženské prsty?

16. října 2016 v 20:21 | Eleanor
Už pár let si píši se svým vrstevníkem, který však žije v Pákistánu. Narodil se tam, žije tam, je to hrdý Paštůn, který však miluje anglickou literaturu a dokonce ji učí na univerzitě v Péšávaru. Byť jsme každý z jiného kulturního okruhu, probíhají naše hovory pro mnohé překvapivě klidně. Nedávno mi však vyrazil dech. Napsal mi, že jeho matka připravuje k obědu "ladies fingers with rice" (ženské prsty s rýží). To mě lehce zarazilo. Že by byli Paštůnové nejen muslimové, ale i kanibalové?
Myslím, že Češi by okru nazvali spíše hastrmaní prsty... (zdroj)

Má neznalost ho vyděsila. Jak jsem později zjistila, je tento pojem rozšířený v celém anglofonním světě a není to tedy jen podivná pákistánská zkomolenina angličtiny. Trpělivě mě poučil, že se jedná o rostlinu jménem Okra, v češtině ji známe pod názvem Ibiškovec jedlý (též Proskurník jedlý).

Jak praví wikipedie, tato rostlina pochází z Indie nebo Afriky a je rozšířena v tropických a subtropických oblastech celého světa. Kdyby tedy měli Češi kolonie, tak ji jistě také znají a nazývají familiérně "ženskými prsty". Takto se s ní musíme seznámit až dnes sami. Ono, jak mi Idrees sdělil, okra není úplně ten správný název rostliny. Okra je totiž označení plodů, které připomínají něco mezi paprikou a okurkou. Jiný název už však neznal, logicky český název Ibiškovec mohl znát jen těžko. V jejich kuchyni je to poměrně oblíbená potravina a za zmínku jistě stojí i to, že byla konzumována už v Egyptě 2 000 let před n. l. Není to tedy žádný nový módní výstřelek.

Pěstování této rostliny v našich podmínkách však není jednoduché. Pokud nemáte skleník, těžko vás oblaží krásnými květy a chutnými plody. Údajně by se měl dát pěstovat i za oknem, ale potřebuje neustálou teplotu nad 20 °C. Osobně bych to v našem domku, kde když jsem líná zatopit, máme i 13°C nezkoušela, pokud však s výsadbou a pěstováním máte nějaké zkušenosti, napište mi je do komentářů.

V kuchyni má široké využití. Lze plody konzumovat syrové, ovšem pozor, působí poněkud lepkavých dojmem, nebo tepelně upravené. V Čechách je však seženete pouze ve specializovaných obchodech s asijskými či arabskými produkty. Pokud se vám však poštěstí je sehnat či vám doma vyroste, snad vám přijde k duhu následující recept, který mi dal Idrees sám.

Lečo z Ibiškovce
(nevěděl, jak pokrm nazvat, tak jsem ho pojmenovala sama)
  • · 300g čerstvé okry
  • · 1 střední cibuli
  • · 4 stroužky česneku
  • · 2 střední rajčata
  • · špetku černého kmínu
  • · 2 špetky římského kmínu
  • · sůl dle chuti
Okru omyjeme a osušíme. Následně plody nakrájíme na 0,5cm kolečka (stejně jako když krájíme např. okurku). Můžete mít tendenci semínka vydloubávat, protože jsme tak zvyklí například od papriky, kterou okra připomíná. Ovšem nemusíte se s tím zatěžovat. Na pánvi rozpálíme olej, když je vařící přihodíme kousky okry a cca 10 min smažíme. V dalším hrnci/pánvi si také rozpálíme olej a na něj přihodíme na měsíčky nakrájenou cibuli a též na měsíčky nakrájené stroužky česneku. Lehce osmahneme do zlatova, ale pozor ať vám cibule nezhnědne! Poté přidáme rajčata a koření. Pár minut směs mícháme a vše smažíme. Poslední krok je přidání okry. Promícháme ji se směsí, dáme vše na nejnižší teplotu a necháme 10 minut dusit. Jak už vám mohl napovědět úvod článku, můžete pokrm podávat s rýží.

Další zdroje:
http://www.semena-rostliny.cz/blog/47-ibisek-jedly-neboli-okra
https://cs.wikipedia.org/wiki/Ibiškovec_jedlý

A co vy?? Už jste jedli Ženské prsty?? Máte s touto rostlinou nějaké zkušenosti??

Pěstování zázvoru v pohodlí domova

27. září 2016 v 15:12 | Eleanor
Každý rok s klesajícími teplotami saháme po zaručeném receptu na posílení imunity, kterým se stal stále oblíbenější kořen zázvoru. Zázvor v obchodě není zrovna za hubičku, když jsme se tedy doslechli o možnosti pěstovat ho doma, měli jsme jasno. Včera jsem sklidila první várku, takže se s vámi chci podělit o to, jak jsem toho docílila a přidám i nějaký ten recept na "zdravíčko".


Začátek pěstování...
...zázvoru pro mě nastal, když se mi zpod jablek na misce začal drát zelený stonek. Samozřejmě, zapomněla jsem tam starý zbytek zázvoru, který se nehodlal vzdát života. Jeho snahu jsem ocenila a zasadila ho do širokého, ale mělkého květináče (viz foto). Zázvor se totiž rozrůstá do stran, nikoli do hloubky. Nedala jsem mu žádný extra specializovaný substrát s pěti hvězdami od šikovného Kozlíka. Zkrátka obyčejná směs zahradního substrátu smíchaná se substrátem pro zahradní bylinky. Jak už jsem řekla, rozrůstá se do stran, proto ho nezahrabávejte hluboko, jen ho do květináče uložte pupenem/stonkem nahoru, aby trčel ze země a kořen samotný posypte cca 5 cm zeminy. Jak bude růst, uvidíte, že sám se "odhaluje" a nemá problém s tím být v květináči mělce.

Problém s kořenem z obchodu...
... dřív než vyklíčí, zplesniví. Je to tím, že zázvor v obchodě je chemicky ošetřován právě proto, aby neklíčil a vydržel pokud možno, co nejdéle "čerstvý". Je však poměrně obtížné sehnat semínka či kořen určený speciálně na pěstování (nemluvě o finanční náročnosti), takže vám poradím malý fígl: namočte zázvor, který chcete, aby naklíčil, do misky s vodou a nechte přes noc stát. Chemikálie se vyplaví a zázvoru se vrátí jeho přirozenost. Poté můžete kořen ihned zasadit.
Kořen se po nějakém čase začne rozrůstat a prodírat i na světlo

Stanoviště pro růst
Kořen jsem zasadila koncem března. Letos bylo teplo, takže jsem ho rovnou nechala venku, na stanovišti, které vidíte na fotce. Zázvor je cizokrajná rostlina, která pochází z Číny. Miluje teplo a vlhko. Takže pokud ještě hrozí mrazíky, nedoporučuji rostlinu nechávat venku. Letos bylo vhodné počasí, kdy se střídala dusna, vedra a déšť. Obecně se ale doporučuje ho sázet až po "Zmrzlých mužích" tj. druhá půlka května. Důležité je zpočátku slunné stanoviště pro naklíčení, poté stinné s pravidelnou zálivkou. Vhodné je pěstovat ho i doma za oknem či ve skleníku. Daří se mu při teplotě ideálně nad 30°C bez teplotních výkyvů. Na západní straně a ve stínu se mu však nedaří. Zázvor je jinak vděčná rostlina, které klíčení sice trochu času zabere (pár týdnů), ale roste pak opravdu rychle, takže se můžete neustále těšit z nových a nových pokroků. To, že se však daří nadzemní části, ještě neznamená, že můžete hned také sklízet!


Sklizeň...
... až po cca 9-10 měsících. Některé zdroje zmiňují, že můžete "uždibovat" již po pár měsících. Sama jsem však zázvor nechala hezky v klidu, abych ho zbytečně neoslabovala. Teď po půl roce mi to však nedalo a už jsem tam pořádný kousek našla, který jsem jednoduše odlomila. Nové naklíčené části jsem v zemině nechala, protože zázvor je vytrvalá rostlina. Jen ho je třeba včas dát do domu či do sklepa, zkrátka tam, kde nepřemrzne. Že nastal ideální čas na sklizeň poznáte podle usychajícího stonku.

Čerstvě vylomený kořen - omlouvám se za rozostření, ale netušili byste, jak je těžké fotit s rukama od hlíny :)


Účinky na organismus a Zdravíčko
Zázvor je známý díky svými antibakteriálními a protizánětlivými účinky. Proto je vhodným pomocníkem během podzimu a v zimě, kdy nás nachlazení provází na každém kroku. U nás v rodině se dělá výluh, kterému říkáme Zdravíčko.
Postup je jednoduchý, nastrouhejte kořen zázvoru (pokud možno na jiném než kovovém struhadle). Čajovou lžičku nastrouhaného zázvoru vložte do sklenice či hrnku (250ml) a zalijte horkou vodou (nikoli vařící). Oslaďte lžičkou medu a můžete pít na zdraví.

POZOR! Nedoporučuji, pokud máte citlivý žaludek. Zázvor je dost agresivní a může ho snadno podráždit. Nedoporučuje se ani pro ty, kteří užívají léky na ředění krve.

Zkoušeli jste zázvor pěstovat?? Jak to dopadlo??
Máte nějaké tipy na využití zázvoru v kuchyni??

Začínáme s růžemi

3. února 2016 v 10:28 | Eleanor
Každý byl jistě někdy v létě na zámku a setkal se tam s popínavými růžemi. Mě nejvíc poznamenala návštěva Schönbrunu, obrovské zahrady, kde člověk procházel průchody obrostlé krásnými růžemi. Ta vůně byla všude. Od té doby jsme prostě chtěla mít aspoň kousek tak velkého parku doma. Není nutné být zrovna Růženka, aby vám tato rostlina mohla zkrášlit domov... Tedy aspoň doufám.

Vzhledem k tomu, že se ve výběru růží vůbec nevyznám, předala jsem svému drahému pouze následující požadavky:
  • musí mít trny
  • musí vonět
Ono se to zdá u růží jako samozřejmost, ale je až neuvěřitelné, kolik odrůd růží nemá žádné trny. Samozřejmě to má své výhody, ale dle mého růže bez trnů není růže. Je taková neúplná. U některých druhů růží je i vůněc pochybná...

Můj drahý tedy převzal mé požadavky a objednal sazenice. Přišly nám ve velké krabici. Zabalení bylo opravdu důkladné. Natolik, až jsme pochybovali, zda tam vůbec někde sazenice jsou. Bonus k objednávce byl drcený karton, který vidíte na fotce navrchu. Kočka se z něho mohla zbláznit. No a my následně také, když nám ho roznesla po půlce baráku..
Již při vybalování nám došlo, proč byly vyšlechtěny druhy bez trnů. Tato růže má opravdu pořádné trny a vyndat je znamenalo udělat si z rukou jehelníče. Co jsem chtěla, to jsem dostala. Jupííí! :)
Každá sazenice byla popsaná. Na jednom papírku byl druh rostliny, na druhém jméno mého drahého. Sranda ale byla, že jeho jméno psali na staré popisné lístečky z jiných rostlin. Když jsem si tedy přečetla: "Kanadská borůvka", trochu mě to znejistilo. Zkrátka jsem blondýna a nenapadlo mě lísteček otočit, to musel udělat až můj muž. Na druhou stranu, kolikrát v životě vám příjdou sazenice růží s popisem odkazujícím na úplně něco jiného? :)

K dnešnímu dni jsou sazenice již na svých vytyčených místech. Zda přežijí zimu, těžko říct, nicméně měli se sázet na podzim a to jsme splnili. Překvapivě ani naše drahá kóča je ještě nevyhrabala. Asi budily větší respekt než pár semínek heřmánku. Tak nám držte palce, ať máme v příštích letech dům jak Šípková Růženka.

Máte raději růže s trny nebo bez trnů??
Pokud již růže pěstujete, máte nějaké typy na péči o ně??

Krásné vlasy? Stačí lopuch!

6. října 2015 v 19:26 | Eleanor
Jak to tak bývá, na ty nejlepší věci narazíme náhodou, když je nehledáme... Já na tuto "kouzelnou" vodičku narazila před šesti lety, když jsem potřebovala spravit pokožku hlavy po neštovicích. Ano, měla jsem neštovice v osmnácti, ale to je dlouhý příběh na jiný článek... V každém případě jsem díky těm potvorám svědivým objevila následující vlastovou vodu...
Vizitka
  • 120 ml
  • cena 25 - 30 Kč
Co slibuje?

Paradoxně nic extra. Žádné dlouhé ságy o lesklých, úžasných, dokonalých vlasech, co zhoustnou víc než vlasy vlkodlaka o úplňku. Jediné, co se z obalu dozvíte je, jak vodu použít a že má extrakt působit proti vypadávání vlasů a lupům.

Jaké mám vlasy?

Když mi lékárnice vodu doporučila, byla jsem po zmiňovaných neštovicích. Pokožku hlavy jsem měla silně vysušenou, svědivou, lupy, že by se za ně nestiděl ani svlékající se had. Lupy jsem nikdy předtím neměla, vlastně jsem měla spíše mastné vlasy. Také jsem vlasy nikdy nebarvila, mám je relativně husté a dlouhé cca do půli zda. O tom, že mi vlasy vypadávaly po hrstech ani nemluvím. Stačilo mi prohrábnout vlasy rukou a vždy mi minimálně tři mezi prsty zůstaly.

Dnes se mi vlasy již tolik nemastí jako tenkrát. Lupy nemám vůbec, ale stále udržuji délku do půlky zad a vyhýbám se barvení, fénování.

Jak na mé vlasy působil?

Vodu jsem přinesla domů a hned po umytí vlasů aplikovala na hlavu. Dle návodu se má pokožka hlavy tři minuty masírovat, inu jsem flákač. Prostě jsem pokožku hlavy pořádně polila, pak v rychlosti prsty procuchala vlasy, aby se voda dostala všude a hotovo. Jako první mě cvrnkla do nosu vůně. Tak jemná a zároveň svěží, žádný chemický podtón jako u vlasových masek, co jsem zkusila. A co je pro mne nejlepší? Tato slabá vůně ve vlasech drží, i další den po použití. Několikrát se mi už stalo, že se mě lidé ptali jaký mám parfém. Inu, eau de lopuch.

Po zaschnutí jsem očekávala, že se mi vlasy zamastí. Ale překvapivě ne. Byly krásně čisté a jako bonus i nadýchané. Než se však pokožka hlavy úplně zahojila chvíli trvalo, ale s každým použitím byly vlasy a hlava lepší a lepší. Celkově jsem vodu používala třikrát týdně asi měsíc. Pak jsem vysadila, protože už to nebylo třeba.

Dnes už problémy s vlasy nemám, ale stále si užívám krásnou vůni. Zda jsou vlasy hustší či jen nadýchané nevím, ale vypadají líp. Navíc běhedm užívání vody jsou i lesklejší a celkově působí zdravěji. Vodu používám cca jednou týdně (jak si vzpomenu), ale intenzivněji na podzim a v zimě...

Celkové hodnocení:

Miluji, miluji, miluji a nedám na ni dopustit...

Aby to ale nevypadalo tak dokonale, mouchy voda má. Tedy ne přímo produkt, ale obal. Jak vidíte na fotce, je obal dělaný tak, abyste se lépe dostaly přes vlasy k pokožce hlavy. To je fajn, ale když jednou vršek ustříhnete, už to znovu neuzavřete. Takže nějaké vození někam nepřipadá v úvahu, jediné, co můžete je postavit si lahvičku na poličku a dopoužívat.

Pokud jsem vás navnadila a půjdete si vodu koupit, je možné, že ji nebudete moci sehnat a přitom ji mají všude. Víte, co je tajmeství? Musíte koukat dolů ;) Ať už jsem ji kupovala kdekoli, vždy byla v úplně tom nejnižším regálu. Ono taky, proč by lidem na oči cpali něco, co je levné a funguje, když mohou prodat něco, co je načančané, ale na houby... Zkrátka peníze se musí točit, ne? :D



 
 

Reklama