Blondýna na vsi skládá uhlí

8. března 2018 v 15:26 | Eleanor |  Blondýna na vsi
A zase nadešel jeden z nových, překvapivých dnů. Má iluze, že v naší kouzelné kůlně se uhlí množí samo, se rozplynula s poslední upálenou briketkou. Co naplat. Drahý musel opět zasáhnout a spasit mé zmrzlé kosti. Snad díky tomu, že sám pamatuje doby, kdy se Mostecké uhlí zelenalo v přesličkových hájích, snad díky ještě starším kontaktům, zkrátka jednoho krásného dne jsem se vrátila domů a místo branky se přede mnou tyčila velká černá hromada.



Za chvíli už jsem viděla muže, jak se ke mně hrne s kolečkem a lopatou. V první řadě však bylo třeba přelézt hromadu, abych se dostala k brance na druhé straně. Inu, věrna svému obdivu k horolezcům jsem si říkala, že když v roce 1924 mohl Mallory slézt Everest s dost mizerným vybavením, zvládnu já hromadu uhlí. Nedošly mi dvě podstatné věci: na Everestu drží vše pohromadě mráz a led, Malloryho tělo se našlo až v roce 1999. Když jsem konečně ufuněná a celá černá dolezla k drahému, stál opřený o lopatu a se zdviženým obočím a decentním úsměvem gentlemana se mě otázal: "Proč si to neobešla?" Mohl se zmínit, že kolem té hromady vedla cestička, kterou jsem však neviděla…

Už jsem byla špinavá, takže toho musel drahý využít a vrazil mi do ruky lopatu. Souhlasila jsem s tím, že tentokrát když nebudu kopat jámu, nemám kam spadnout a bude to bezpečnější. Naneštěstí i bez jámy funguje gravitace a než jsem našla nějaký pevný bod, kterým jsem mohla hnout tou hromadou, zahýbaly ty malé podlé briketky několikrát mnou.

Večer jsem se schoulila na koberec k topení, s hrnkem horkého čaje, knihou a bolestí svalů, o kterých jsem ani nevěděla, že je mám. Muž se spokojeně natáhl na gauč a s medovým úsměvem zavrněl: "Však já z tebe ještě udělám pořádnou holku z vesnice." Měl štěstí, že už jsem neměla síly, vzít lopatu znovu do rukou…
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 8. března 2018 v 17:26 | Reagovat

Když nám naposled přivezli uhlí a to už je takových 12 let zpátky, nahnala jsem na úklid všechny děti z baráku.
Tenkrát jich tu bydlelo devět, od tří do čtrnácti let.
Jo, musela jsem pak taky celému baráku vyprat, ale stálo to za to.
Získala jsem uklizené uhlí a pět hodin klidu, kdy smrádci dřeli a já to pohodlně dozorovala od kávičky :-)
Není nad vícepartajové bydlení :-)

2 hedd hedd | Web | 8. března 2018 v 19:27 | Reagovat

Hlavně že teď bude na chvíli pokoj. Ale chápu - určitě se najde něco nového... :-D

3 Doktorka se srdcem Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 8. března 2018 v 22:17 | Reagovat

Milá Eleanor, pořádná holko z vesnice,
tak tenhle se ti zas povedl! :-D Lepší, než večerníček, u toho se většinou tolik nezasměju! :-)

4 Sarah's History Sarah's History | E-mail | Web | 10. března 2018 v 2:12 | Reagovat

Klobouk dolů, je opravdové umění podat historku o uhlí tak mile veselým a bez ohledu na to, jak dramatická ta situace byla, i bezstarostným způsobem! Přidávám se ke komentáři nade mnou, takové čtení před spaním – a nejen tehdy – člověku zvedne náladu.

5 Eleanor Eleanor | E-mail | Web | 10. března 2018 v 20:47 | Reagovat

[1]: Já zatím čekám prvního sviště, ale vidím, že si jich budu muset pořídit víc :D

[2]: Jako vždy :D

[3]: Děkuji za milý komentář :)

[4]: Děkuji za pěkný komentář. Na odkazu je víc podobných povídek ;)
http://houseofgoldenflower.blog.cz/rubrika/blondyna-na-vsi

6 Annie Annie | E-mail | Web | 6. dubna 2018 v 20:08 | Reagovat

Uhlí je zlaté, sice se trochu umažeš, ale zkus makadam :D To je teprve poňufňání, hlavně když prší už týden za krk, a musíš to do té podlahy navézt stůj co stůj, i kdyby trakaře padaly.

7 Eleanor Eleanor | E-mail | Web | 9. dubna 2018 v 19:17 | Reagovat

[6]: Jééé, nestraš, to už by mě zřejmě nikdo nikdy nenašel :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama