Daniel Godfrey - Nové Pompeje

9. ledna 2018 v 17:50 | Eleanor |  Čtenářský deník
Antický svět bývá považován za zdroj naší civilizace. Poté co sláva Řeků opadla, přesunulo se centrum evropské civilizace mj. na Apeninský poloostrov. Jsou to informace, které známe ze školy a jsou pro nás až nudnými nezáživnými fakty. Zamysleli jste se ale nad tím, jaké by to bylo setkat se s našimi údajnými kulturními předky? Jak by asi reagovali staří Pompejané na naši civilizaci? Co by si o ní mysleli? Vážně by se ukázali tak primitivními, jak si v rámci našeho dnešního pohledu na svět myslíme?



Nick Houghton je mladý archeolog, který marně bojuje o své místo na univerzitě a spíše než by byl potřebný, je trpěn kvůli reputaci svého otce. Až jednoho dne ho do svých služeb najme nejbohatší a nejkontroverznější organizace na světě. Zapojí ho do svého nejtajnějšího projektu v rámci, kterého chtějí zkoumat minulost. Přenesou do současnosti lidi, které nikdo nebude postrádat a jejichž zmizení nijak neovlivní běh času: Pompejany uvězněné ve svých domech zuřícím Vesuvem. Nick se má stát tlumočníkem v Nových Pompejích a zprostředkovat tak kontakt mezi antickou moudrostí a současnou pýchou. Je celý projekt opravdu tak bezpečný jak jeho zakladatelé tvrdí?

Paralelně s příběhem Nicka se odvíjí i podivný osud ducha mladé pokojské z jeho alma mater. Ta před lety zmizela. Byla prohlášena za mrtvou, přesto se ale stále zjevuje. Snaží se zjistit pravdu o svém životě a smrti, bojuje se vzpomínkami i živými, kteří pocházejí z její minulosti.

To, že se děj odehrává ve dvou liniích, je příjemné. Nestane se, že byste tak byli přesyceni jednou z nich. Už proto, že ani v jedné linii není příliš akčních pasáží, takže mají lehké sklony k zdlouhavosti. Děj v první polovině poklidně plyne a je těžké se od něj odtrhnout. Čeká vás napětí a spousta otázek, na jejichž zodpovězení netrpělivě čekáte. Jenže pak dojdete na konec a samotný závěr se stane spíše zklamáním. Za informaci stojí, že kniha má být údajně prvním dílem série, což se ale Omega zřejmě snaží ututlat. Na druhou stranu se nedivím. O čem by tak druhý díl mohl ještě být, když tento je, byť poněkud nešikovně, uzavřen.

Průměrný čtenář knihu přečte, párkrát nad ní zívne, ale ve výsledku bude příjemně uspokojen díky originální zápletce. Pokud se však ke knize dostane historik, jeho srdce zaplesá. Popisy Pompejí jsou vyčerpávající, ale snaží se být do detailu přesné. Přiblížení zvyklostí Pompejanů a jejich mentality se krásně odráží v kontrastu s lidmi ze současnosti. Autor si dal práci s nahlédnutím do dávno zaniklé obce a je to na knize znát. Ukazuje též nestabilitu informací, které považujeme za jisté, jen na základě našich myšlenek, které jsme si seskládaly z archeologický nálezů. Ve skutečnosti však mohlo být vše jinak, to už se ale nikdy nedozvíme…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama