Leden 2018

Zuckerman a Padoanová - Pohřbeni v oblacích

11. ledna 2018 v 19:30 | Eleanor |  Čtenářský deník
Na přelomu července a srpna 2008 zemřelo na nejvyšší hoře pákistánského pohoří Karakoram celkem 11 lidí. Tuto horu známe pod jménem K2 - druhá nejvyšší hora světa, ale dle některých ta nejtěžší ke zdolání na světě. O některých z těch, kteří našli v jejím náručí smrt, jste možná slyšeli. Byli ze Západu. Snad jste slyšeli i o některých přeživších, kteří se po návratu domů chlubili dobrodružstvím, které zažili. Jistě jste ale neslyšeli verze šerpů a pakistánských vysokohorských nosičů, jejich příběhy zůstali s nimi v blízkosti hory, do západního světa se nedostali… až nyní.


Kniha je rozdělena na tři části a pro lepší orientaci tohoto dělení využijeme i v následující recenzi.

I. Ambice
První kapitola stručně popisuje počátky horolezectví a objevování nejvyšších hor světa. Z historie objevování se postupně dostává k minulosti Šerpů, národu, který později své jméno dal vysokohorským průvodcům a pomocníkům expedic, šerpům. Dnes už každý šerpa nemusí být Šerpa, jak podotýká kniha. A Šerpové jsou na svůj etnický původ náležitě hrdí. Dokonce ani tři hlavní šerpové, kteří se stali hlavními aktéry událostí roku 2008, nebyli všichni Šerpy. Jejich příběh se dozvíme právě v této kapitole. Životy Čiringa Dordže Šerpy, Pasanga Lamy a Šahína Bajgy, jsou zasazeny do společensko-historického kontextu, a tudíž jsou nahlíženy hned z několika úhlů pohledu pro lepší čtenářovu orientaci. Od jejich mládí přes dospívání až k osudnému dni. Za zmínku též stojí, že Šahín Bajka nebyl šerpa, nýbrž vysokohorský nosič z Pakistánu.

II. Výstup
Zde se prolínají rané fáze vzniku expedice spolu s mýty místních lidí, kteří věří, že na hoře sídlí krutá bohyně lačnící po lidském mase. Tuto víru vidíme na příkladu jednání Čiringa, kdy se snaží horu sytit rozhazováním ječmene. Přiblíženy jsou i první neshody mezi účastníky expedice a zdravotní problémy Šahína Bajgy, jehož odchod se ukáže být fatálním pro zbytek zúčastněných.

III. Sestup
Po pozdním dosažení vrcholu se pro několik skupin horolezců stane sestup dolů bojem o přežití. Účastníci nizozemské, norské, srbské, americké, korejské, ale i dalších nezávislí jedinci doplatí na zdržení při výstupu - bez Šahína vázly přípravné práce, chybný způsob fixování lan pak zapříčiní jejich nedostatek. Zároveň v jeho osobě chyběl tlumočník mezi pákistánskými nosiči a šerpy. Cesta dolů se tedy odehrávala po tmě, v mlze a následném zmatku. Mrazy následně způsobí sesuvy seraků - oddělují se z nich bloky ledů v důsledku pohybu ledovcových polí a jsou tak daleko hůře předvídatelné než laviny.

Na základě moderních technologií, které dovolují zaznamenat mnohé situace, ale i výpovědí svědků, rekonstruují autoři příčiny smrti aktérů, stejně jako osudy těch, kteří přežili, ale museli v horách bivakovat i dvě noci.
V závěru knihy jsou popsány důsledky tragédie na životy přeživších a hlavně na rodiny šerpů a nosičů, které přišly o hlavní živitele.

Pokud vás téma knihy zaujalo, doporučuji pro doplnění TV Dokument K2: Smrt na vrcholu

Daniel Godfrey - Nové Pompeje

9. ledna 2018 v 17:50 | Eleanor |  Čtenářský deník
Antický svět bývá považován za zdroj naší civilizace. Poté co sláva Řeků opadla, přesunulo se centrum evropské civilizace mj. na Apeninský poloostrov. Jsou to informace, které známe ze školy a jsou pro nás až nudnými nezáživnými fakty. Zamysleli jste se ale nad tím, jaké by to bylo setkat se s našimi údajnými kulturními předky? Jak by asi reagovali staří Pompejané na naši civilizaci? Co by si o ní mysleli? Vážně by se ukázali tak primitivními, jak si v rámci našeho dnešního pohledu na svět myslíme?



Nick Houghton je mladý archeolog, který marně bojuje o své místo na univerzitě a spíše než by byl potřebný, je trpěn kvůli reputaci svého otce. Až jednoho dne ho do svých služeb najme nejbohatší a nejkontroverznější organizace na světě. Zapojí ho do svého nejtajnějšího projektu v rámci, kterého chtějí zkoumat minulost. Přenesou do současnosti lidi, které nikdo nebude postrádat a jejichž zmizení nijak neovlivní běh času: Pompejany uvězněné ve svých domech zuřícím Vesuvem. Nick se má stát tlumočníkem v Nových Pompejích a zprostředkovat tak kontakt mezi antickou moudrostí a současnou pýchou. Je celý projekt opravdu tak bezpečný jak jeho zakladatelé tvrdí?

Paralelně s příběhem Nicka se odvíjí i podivný osud ducha mladé pokojské z jeho alma mater. Ta před lety zmizela. Byla prohlášena za mrtvou, přesto se ale stále zjevuje. Snaží se zjistit pravdu o svém životě a smrti, bojuje se vzpomínkami i živými, kteří pocházejí z její minulosti.

To, že se děj odehrává ve dvou liniích, je příjemné. Nestane se, že byste tak byli přesyceni jednou z nich. Už proto, že ani v jedné linii není příliš akčních pasáží, takže mají lehké sklony k zdlouhavosti. Děj v první polovině poklidně plyne a je těžké se od něj odtrhnout. Čeká vás napětí a spousta otázek, na jejichž zodpovězení netrpělivě čekáte. Jenže pak dojdete na konec a samotný závěr se stane spíše zklamáním. Za informaci stojí, že kniha má být údajně prvním dílem série, což se ale Omega zřejmě snaží ututlat. Na druhou stranu se nedivím. O čem by tak druhý díl mohl ještě být, když tento je, byť poněkud nešikovně, uzavřen.

Průměrný čtenář knihu přečte, párkrát nad ní zívne, ale ve výsledku bude příjemně uspokojen díky originální zápletce. Pokud se však ke knize dostane historik, jeho srdce zaplesá. Popisy Pompejí jsou vyčerpávající, ale snaží se být do detailu přesné. Přiblížení zvyklostí Pompejanů a jejich mentality se krásně odráží v kontrastu s lidmi ze současnosti. Autor si dal práci s nahlédnutím do dávno zaniklé obce a je to na knize znát. Ukazuje též nestabilitu informací, které považujeme za jisté, jen na základě našich myšlenek, které jsme si seskládaly z archeologický nálezů. Ve skutečnosti však mohlo být vše jinak, to už se ale nikdy nedozvíme…

Darwinovy ceny

7. ledna 2018 v 20:28 | Eleanor |  Čtenářský deník
Napadlo by vás svářet kanistr s benzínem? Řekli byste, že je dobrý nápad najíždět na zamrzlé jezero traktorem, když už předtím jste tam utopili tátovo auto i sousedovic jeep? Jde vám hlava kolem z toho, jak hloupí lidé někdy dokážou být a přitom se nemůžete přestat smát jejich lapáliím? Pak si nenechte ujít Darwinovy ceny!


Darwinova cena (většinou udělená in memoriam) je ocenění lidem, kteří se dle Darwinovy evoluční teorie sprovodili ze světa velice hloupým způsobem. Vylepšili tak genofond lidstva tím, že ho ochudili o své geny. Samozřejmě, jak sarkasticky dodává autorka této ceny, pokud se nestihli rozmnožit již předtím.

Americká bioložka Wendy Northcutt patří mezi jedince, které nepřestane překvapovat a zároveň bavit lidská hloupost. Od roku 1993 tedy sbírá různé (ne)skutečné příběhy o lidech, kterým zřejmě chybělo více než jedno kolečko. Nasbíraný materiál posléze začala publikovat na webu: Darwinovy ceny. Možná vám to přijde zvláštní, ale abyste získali tuto cenu, musíte splnit hned několik podmínek:
  • · nesmíte se reprodukovat (tedy pokud není vás případ opravdu jedinečný, pak je možné přivřít oči)
  • · musí dojít k výjimečnému selhání soudnosti
  • · z genofondu lidstva se musíte odstranit sami (takže pokud máte neobyčejně hloupého kamaráda, který zapříčiní vaši smrt, ale ne tu svoji - máte smůlu)
  • · událost musí být ověřitelná
V zobrazené knize je vybraných pár příběhů, které doplňují odborná vědecká vysvětlení různých zvláštních jevů - víte například, proč jsou květiny barevné? Jakou drogu užíváte každý den a naprosto legálně? (káva ani alkohol to nejsou!). Jednotlivé příběhy jsou přehledně řazeny dle prostředí, kde se udály a autorka vždy uvádí též data pro lepší důvěryhodnost a ověřitelnost. Pokud tedy milujete humor černější než černá, neváhejte a knihu si pořiďte!