Antologie Žena se sovou

29. prosince 2017 v 20:20 | Eleanor |  Čtenářský deník
Druhý díl série antologií českých a slovenských autorek fantastiky je tady. Tento díl s názvem Žena se sovou zaštiťuje opět Františka Vrbenská a Zuzana Hloušková a vybraly do něj třináct povídek z českého i slovenského prostřední. Snad jim toto číslo nepřinese smůlu. Doufejme, že volba to byla šťastná.


Tento díl se od prvního liší v jednom zásadním bodu - věnuje se poli fantasy a povídky s prvkem sci-fi, které se vyskytovaly v prvním díle, jsou nyní vynechány. Snad jen první povídka První rychlost od Ludmili Vaňkové v sobě lehké sci-fi prvky má. Při pozornějším čtení se však ukáže, že se jedná spíše o náhled na svět připomínající Stopařova průvodce po galaxii - mimozemské civilizace žijí mezi námi jen v poněkud odlišném měřítku. Příště až vás tedy kousne brouk, ujistěte se mikroskopem, že se nejednalo o kosmickou loď vyspělé civilizace, která z vaší ruky právě startovala.

Zásadní proměna oproti prvnímu dílu je patrná také na více povídkách s čistě ženskou tématikou. Povídka Dieťa stepi od Livie Hlavačkové přibližuje mateřskou lásku k dítěti a až magickým způsobem vysvětluje moc a sílu Čingischána. Jitka Ládrová ve svém příspěvku Ornáda zase ukazuje, že běžná žena se nikdy silou muži nevyrovná. Ovšem může si ho podmanit a omotat kolem prstu, pak je všechna jeho síla v její moci a změní pro ni třeba celý svět. I když to může působit až idealisticky, vidíme v povídce, že nic není zadarmo a žena za tento "luxus" musí tvrdě zaplatit. Pomyslným vrcholem nahlédnutí do ženského světa je pak Lektvar správných žen od Věry Mertlíkové. Od pradávna jsou ženy spojovány s magií a není to tak dávno, co byly ženy trestány za čarování leckdy i tím nejvyšší trestem. Autorka v této povídce mísí pohádkové motivy s čarováním jako vystřiženým z Žítkovských bohyň. Hlavní postava, čarodějnice Helena se vydává do lesa, aby nasbírala byliny pro lektvar správných žen. Na své cestě potkává utrápené ženy - lidské, trpasličí i například upíří. Z jejich trápení jsou patrné povahové rysy žen, které jim jsou tradičně přisuzovány a jak je těžké je někdy ovládnout. Povídka je příjemně rozčleněna do částí, kdy každé setkání má svůj vlastní začátek i konec, a čtenář se tak neztrácí. Překvapivý konec pak nenásilně spojí prvky moderní psychologie s tradiční vírou v byliny a kouzla.

Ovšem ne každý musí nutně milovat fantasy motivy smíchané s historií a bájnými stvořeními. Pro toho je určena hororová povídka Slučka od slovenské autorky Kataríny Soyky. Tradiční prostředí opuštěné chaty v lese, kde bývalý majitel spáchal sebevraždu, není ničím novým ani převratným. Mistrná je však autorky hra se světem snů, skutečností a vlivem psychického onemocnění, které by jistě neurazilo ani čtenáře Gillian Flynn. Patříte-li spíše do milovníků krimi, nezoufejte, i pro vás se ve sbírce něco najde a to díky Blance Jirouškové: Hvězdář se dívá nahoru. Na akademii kouzelníků se řeší smrt knihovníka i dávné zločiny řádu. Nic není zadarmo, ani moudrost děděná po věky.

Za pomyslnou třešničku na dortu lze považovat Zlaté mlhy na pobřeží od Františky Vrbenské. Zkušenosti autorky na poli spisovatelském se nezapřou a autorka je v této povídce náležitě uplatnila. Starý mořský vlk se snaží dostat na rybářskou loď, aby si opět oddřel to své a ze získaných peněz poplatil dluhy i své živobytí na další měsíce. I přes zákaz doktorů spěchá zpátky na moře. Plány mu zhatí špatné počasí a odložený let. Když se zklamaně prochází po molu, zahlédne umírajícího psa. Nikdo si ho nevšímá, nikdo o něj nestojí. Ten pes se zdá být námořníkovou spřízněnou duší, byť se znají sotva pár minut. Mořský vlk ho vezme do náručí, hladí a trpělivě čeká, až vděčný pes odejde. Po jeho smrti, vydá jeho tělo Poseidonovi. Brzy však pochopí, že pes nebyl tak úplně sám. Jeho panička námořníkovi oplatí laskavost, byť se proto musí vrátit ze zásvětí.

Při porovnání s předchozím dílem, je Žena se sovou ucelenější a více zaměřená na pole fantasy. Opustila přílišné ambice zahrnout co nejvíce, aby následně vznikl pel mel všeho možného i nemožného. Tato kniha se již nesnaží do světa křičet: "Jsme ženy a snažíme se vyrovnat mužům!" Naopak hlásá: "Jsme ženy, no a co?". Nabyté sebevědomí a opuštění od genderové rivality knize určitě prospěly.

Recenze původně napsána pro sarden.cz
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Mrtvá Duše Mrtvá Duše | Web | 30. prosince 2017 v 12:57 | Reagovat

neznam

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama