Říjen 2015

Krátce o Příbězích z cest

31. října 2015 v 19:07 | Eleanor |  Příběhy z cest
Jsem "coura", mé provinění je, že se ráda courám. Poznávání nových míst obnáší i poznávání nových lidí a hlavně dost času stráveného na cestách, ať už v autě, autobuse či vlaku. Dříve jsem jezdila vlakem opravdu často... Každý den, do školy-domů-do školy- domů... A ani jednou jsem nezažila nudu stereotypu. Lidé se měnili, krajina... Vše bylo neustále jiné. Co mě ale opravdu zaujalo, je schopnost prostých kupé proplést životní cesty. Kolikrát mi za tu hodinu cesty stihli lidé říct svůj životní příběh, a pak se stali opět minulostí... Zmizeli tak náhle, jak se objevili a byť jsem je někdy opět znovu viděla, bylo to jen z dálky... Už jsme seděli v jiném kupé... Tyto cesty mě inspirovaly k tomu, otevřít rubriku Příběhy z cest... Podělím se s vámi o příběhy neznámých lidí, mé dojmy z nich a hlavně o to, čím mě donutili k zamyšlení a k čemu mě inspirovali...

"Vlastníme jen to, co si neseme neustále s sebou: jazyky, které známe, lidi, které poznáme. Nechme naši paměť být naším zavazadlem na cestách."
- Alexander Solženicyn-

Štrůdl, štrůdl, furt jen štrůdl

28. října 2015 v 16:29 | Eleanor |  -> S barbarem v kuchyni...
...a zase je tu podzim, příroda se odívá do množství barev a na zahradě jsou připraveny k česání jabloně. Vlastně pokud mám být přesná, tak u nás jen jedna jabloň, ale jablek z ní je za deset. Takže je tu každoroční nerudovská otázka: "Kam s nimi?" Sklep je plný, sousedi a přátelé na nás nevraživě vrčí s pusou plnou našich jablek a štrůdl peču třikrát denně... Nikoho tento boj s jablky nebaví, takže jsem se naštvala a našla způsoby, jak přebytečná jablka zužitkovat. Třeba vás v celém článku také inspiruji ;)

Čas říct sbohem

27. října 2015 v 9:03 | Eleanor |  -> Povídky, příběhy, úvahy
Blíží se zima a s ní konec roku. Dnes je to pro nás jen pár dat v kalendáři. Pro naše předky to však byl konec definitivní. Se zimou přicházelo temné, studené období, které přinášelo smrt. Příroda spala. Jindy úrodná zem se promněnila v mrazivý kámen. Slabí a staří jedinci umírali. Není proto divu, že koncem podzimu se loučili se starým rokem a prosili duchy a bohy o ochranu.

Podzimní rovnodenost je sice za námi a zimní slunovrat bude až v prosinci. V naší společnosti se však ustálilo jiné datum: noc z 31. října na 1. listopadu, kterým se loučíme s úrodnou částí roku a připravujeme se na zimu. Mnoho lidí si myslí, že Halloween je jen americká pošahaná tradice, kdy se malé děti převlíkají za strašidla a dospěli kuchají dýně. Dobře, dnes to tak vypadá. Nicméně tato tradice je pozůstatkem po našich předcích, ať už Kelteh, Germánech či Slovanech. Ti neměli trhací kalendáře, ani neviděli roky jako plynoucí linii. Nehonili se za kariérou. Rok byl pro ně stále se opakující zemědělský cyklus...

Dušičkové věnce

26. října 2015 v 17:38 | Eleanor |  -> Pro (ne)šikovné ruce...
V dnešní uspěchané době je tak snadné koupit věnce na hrob. Obzvlášť když se prodávají na každém kroku, leckdy i přímo u brány hřbitova. Letos jsem se rozhodla pro změnu, vyrobila jsem si doma vlastní... Pokud si ho chcete také zkusit, mám tu pro vás návod ;)















Diplomka? Challenge accepted!

25. října 2015 v 18:14 | Eleanor |  Deník
Rok se s rokem sešel a já najednou už nemám za úkol psát prostých třicet stran bakalářské práce, ale rovnou šedesát stran diplomové... Jak se s tím vyrovnávám vám povím v celém článku.


Válečný kůň (War Horse)

24. října 2015 v 20:47 | Eleanor |  Filmový koutek
V roce 2011 uvedl Steven Spielberg do kin film o ztraceném koni z prostředí první světové války. Tento kůň hledá cestu zpět ke svému majiteli, který se také vydává do světa, aby našel svého zvířecího přítele... Pokud máte rádi filmy, kde je akce, napětí, ale i hra osudu a hlavně: v hlavní roli koně, čtěte dál...

Kakaová buchta se zázvorem

17. října 2015 v 13:00 | Eleanor |  -> S barbarem v kuchyni...
Nebyla bych to já, barbar v kuchyni, abych si jednou nevzala na paškál i recept kolegyně blogerky Kakaová buchta s kokosem (původní recept zde). Její recept je veganský, takže pokud nemáte rádi nic živočišného původu, vzhůru k ní. Samozřejmě jsem ho zkoušela i v jejím podání a vřele doporučuji. Vejce ani mlíko mi tam vůbec nechyběli. Chtěla jsem však zkusit upéct něco se zázvorem, protože se mi ho doma naskytlo až až a byla jsem zvědavá, jak by takový výtvor chutnal. Pokud jste všežravci a rádi zkoušíte nové věci, mrkněte i na mou úpravu receptu ;)

Jsem hovězí nebo vepřové?

16. října 2015 v 12:52 | Eleanor |  Deník
V poslední době si vážně připadám jako kus flákoty... V lepším případě jako hovězí svíčková, v horším jako vepřové kopýtko. Ať už mě však druhé pohlaví vidí tak, nebo tak, vždy skončíme u toho, že nemíním být považována za kus masa. To následně vyvrcholí v "urážky" typu: Jsi moc složitá, moc tvrdohlavá, moc samostatná... apod... A tak brouzdám světem a hledám někoho, kdo by aspoň částečně sdílel můj názor, že jsem lidská bytost a ne skelet obalený masem...

Není to tak dávno, co jsem se koukala s přáteli na Thora 2: Temný svět. Samozřejmě se k filmu ještě více vyjádřím v samostatném článku, zatím jen prozradím, že miluji Lokiho. Dobře, dobře, vypadá jako pěkný slizák, ale ty hlášky! To jsou hotové perly! Když film skončil, chtěla jsem víc Lokiho smyslu pro humor. Takže jsem pátrala a pátrala a vypátrala další film: Avengers. Loki opět nezklamal a jeho rande s Hulkem dalo všemu nový rozměr :D Nakonec bych to nebyla já, abych nebyla zvědavá na Lokiho představitele. Konečně tak dobrý herecký výkon jsem neviděla už hooodně dlouho! Zeptala jsem se strýčka Googla a on odpověděl: Tom Hiddleston.

Primárně mi vyjel jeho rodinný stav, míry a oblíbené jídlo... No bezva, ale to mě zrovna nezajímá. Spíše mě zajímají citáty slavných. Ono totiž u hollywoodských hvězd to jsou často takové perly, že mě rozesmějí ještě víc než hlášky jejich postav ve filmu. Tento herec navíc sliboval opravdu třpytivé perly, neb každý tvrdil, že vypadá inteligentně a že inteligentní opravdu je... No, ano, jsem skeptik :) A pak to přišlo, jeden citát, druhý, třetí a ... ty vole! (Ne, nevyjadřuji se tak běžně, ale kdybych opravdu napsala, co mi v tu chvíli proběhlo hlavou, tak musím dát na blog varování 18+).


Opravdu mi vyjel tento citát. Koukala jsem, nevěřila a pak zase vejrala jak vejr... Nevím, zda to opravdu řekl, či mu to do úst vložila nějaká zamilovaná fanynka. V každém případě mě těší, že je na světě i další člověk, který vidí tento problém. Leckdy si totiž připadám jako opravdový mimozemšťan, ale když pak narazím na někoho s podobným názorem, těší mě to. No a tento citát, ať už ho pronesl kdokoli, je mi útěchou, že někde někdo vidí problematiku žena-maso stejně.

Dámy, máte také někdy pocit, že se k vám muži chovají jako k flákotě??
Pánové, vadí vám, že se někdy ženy chovají jako roštěnky na krámě??

Pixely

16. října 2015 v 11:02 | Eleanor |  Filmový koutek
Někdy se tak stane, že se s kamarádkou octnete před kinem a přemýšlíte na co jít: film o Barbie nebo o postavičkách z her 80. a 90. let.? Sice jsme obě nežné dívenky, ale vyhrál Packman snažící se sežrat náš svět. Jak se nám film nakonec líbil se dozvíte v celém článku :)
(http://www.josepvinaixa.com/blog/wp-content/uploads/2015/06/Waka-Flocka-Flame-Pixels-2015-1200x1200.png)

Valdek - střežená zřícenina

15. října 2015 v 10:30 | Eleanor |  -> Cestuješ, cestuji, cestujeme...
Když jsem se přistěhovala k příteli, nebyla jsem schopna pochopit, proč několik zastávek v nedalekých Hořovicích nese název Valdek. No a že jich je... Valdek I., Valdek II., Valdek III., Valdek IV.. Připadala jsem si podobně jako v Plzni, kde také několik zastávek je pojmenováno podle bran do Škodovky. Co to ale je za podivný název Valdek? Kde ho hořovičtí sebrali vám povím v článku...