P. S. Nikdo

16. září 2015 v 19:42 | Eleanor |  -> Povídky, příběhy, úvahy
Naše doba má oproti časům před dvaceti lety ohromnou (ne)výhodu... Anonymitu.

Ještě když jsem byla dítě já, nemohla jsem trávit čas na počítači... Prostě byly tak drahé a vzácné, že nebylo běžné je mít doma. Navíc beztak neměly víc funkcí než jednoduché textové soubory, tabulky a hry? Inu, těžko dnes někomu vysvětlit, jak děsivě jednoduché byly dosovské hry. A nějaký rychlý internet? To byla těžká utopie! :D

Výhoda tedy byla, že jsme museli chtě nechtě trávit čas venku. Lítali jsme s přáteli po sídlišti a vyváděli klukoviny (ano, i holky umí vyvádět klukoviny!). Nevýhodou však byla obrovská absence anonymity. Když jsme něco provedli, mohli jsme si být vždy stoprocentně jisti, že nás někdo viděl. Inu, v televizi bylo pár programů a lidé většinou koukali z oken či vysedávali venku a pěstovali mezilidské vztahy... Takže o sdílné svědky nebyla nikdy nouze.

Dnes může člověk pod přezdívkou být na internetu kdokoli. Můžete psát cokoli a málokdy si dá někdo tu práci, aby vás osobně vyhledával. Navíc i když někomu něco provedete na ulici, většinou si toho nikdo "nevšimne". Lidem je to jedno... Odcizují se a přestávají se starat o kohokoli jiného než o sebe... S nárůstem komunikačních prostředků se mezilidské vztahy scvrkávájí na zprávy přes internet a telefonáty a paradoxně tím komunikace upadá.

Jak se navíc doba zrychluje a zvyšují se požadavky, tak mizí i prostor pro navazování užších vztahů. Lidé prostě nemají čas někoho blíže poznat. Je přeci lehčí s někým strávit pár chvil v baru než léta dotyčného poznávat. Anonymita tedy ovládá celý náš život. Jak daleko to ještě zajde?

Deprese jsou na programu dne. Je to diagnóza naší doby. Anonymita nám samozřejmě dává svobodu projevu a být (alespoň online) tím, čím chceme, ale na druhou stranu nás odcizuje světu. Neboť jak již napsal Albert Camus:

"Pravá svoboda neexistuje bez vzájemného porozumění."

A to, že nám někdo napíše povzbudivý komentář nebo zprávu, to ho nikdy nenahradí v našem reálném životě. Stovky "lajků" nenahradí jedno poklepání po rameni. Opravdové porozumění si totiž představuji tak, že mě dotyčný obejme, když mi bude zle. Ne, že mi pošle smutného smajlíka. Půjde se mnou životem, budeme poznávat svět a řešit vzájemné problémy, ať už mluvím o přátelích či partnerech. Život přeci není množství stále se měnících statusů.

Anonymita je nemocí naší doby, která nás ubíjí ačkoli si myslíme, že nám vlastně pomáhá se naplno projevit a prosadit. Odcizuje nás od společnosti, odtrhuje nás od druhých lidí. Dává nám svobodu na úkor opravdových přátel a života offline. Myslím, že v tomto ohledu je stále aktuální výrok Ernesta Hemingwaye:

"Smrt každého člověka mě raní, jako by byla mou vlastní, neb jsem svázán s lidským věkem tohoto světa.
A proto nikdy nechtěj vědět, komu zvoní hrana. Tobě zvoní!"

Protože se rodíme jako součást celku a ke štěstí potřebujeme být součástí celku. Součástí celku se však staneme tak, že s ním splyneme, že s ostatními navážeme pouta. Ne tak, že půjdeme v davu a vlastně každý sám jako anonym...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 babí babí | 16. září 2015 v 21:02 | Reagovat

Žádný člověk není ostrov sám pro sebe. Každý je kus nějakého kontinentu, část nějaké pevniny: spláchne-li moře hroudu, je Evropa menší, jako by to byl nějaký mys, jako by to byl statek tvých přátel nebo tvůj. Smrtí každého člověka je mne méně, neboť jsem část lidstva. A proto se nikdy neptej komu zvoní hrana. Zvoní tobě.
John Donne  1572 – 31. březen 1631  John Donne byl anglický básník a anglikánský kněz, hlavní představitel tzv. metafyzické poezie.Z tohoto vyšel

2 Eleanor Eleanor | E-mail | Web | 16. září 2015 v 21:04 | Reagovat

[1]: dekuji za doplneni ;)

3 Jana Jana | Web | 17. září 2015 v 11:46 | Reagovat

Nevím, jestli jsme opravdu na blogu Anonymní :-)

4 Mishelle Mishelle | Web | 17. září 2015 v 13:12 | Reagovat

Opravdu krásně a pravdivě napsané :-) ! Dobu kterou popisuješ jsem sice nezažila, ale myslím, že v tomhle ohledu byla daleko lepší. Když jsem o prázdninách chtěla s někým na kolo, tak se nikomu nechtělo, "protože počítač".
Jinak, máš moc krásný blog :-) !

5 Eleanor Eleanor | E-mail | Web | 17. září 2015 v 17:12 | Reagovat

[3]: Tak samozřejmě dohledatelní jsme, ale... Pro většinu lidí bych řekla že anonymní jsme, nebo proč myslíš, že ne?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama