Emily Brontëová: Na Větrná hůrce

20. července 2015 v 16:34 | Eleanor |  Čtenářský deník
Není to tak dlouho, co jsem se toulala Levnými knihami a narazila na knihu Na Větrné hůrce od E. Brontëové.
Kniha patří mezi klasiku. Vznikla v první polovině 19. století a byla jediným vydaným dílem autorky, která zemřela v pouhých třiceti letech. Pokud máte pocit, že jste od Brontëové četli i jiné dílo. Máte částečně pravdu. Její sestra Charlotte je autorkou kniha Jana Eyrová. Podobně jako Na Větrné hůrce i Jana Eyrová byla několikrát zfilmována a je velká pravděpodobnost, že jste o těchto dílech slyšeli.

Sama jsem se knihu rozhodla přečíst hlavně ze zvědavosti. Na semináři o anglické literatuře nám zmínili, že knihou vzbudila autorka značný rozruch. Takže jsem byla zvědavá, co bylo příčinou a proč bývá často nazývána "nepochopenou". Navíc jsem již léta znala Janu Eyrovou a říkala jsem si, jak mohou být styly sester odlišné?

Můj názor na knihu je v celém článku. Pozor, obsahuje spoilery! ;)





Stručný děj:
Mladý pan Lockwood se nastěhuje do pronajatého panství Grange. Majitel, pan Heathcliff, bydlí nedelako v domě Na Větrné hůrce. Nadšený mladík je zprvu zaražen odměřeným přístupem majitele, přesto se s ním snaží navázat kontakty. Mladík příliš věří svému vychování a schopnosti získat si druhé lidi, že ho to stojí zdraví. Během léčby mu dělá společnost hospodyně Nelly Deanová. Ta mu vypráví příběh pana Heathcliffa a místních dvou rodů: Earnshawů a Lintonů

Příběh nenaplněné lásky a touhy po pomstě. Příběh, který začíná v době, kdy byl Heathcliffe ještě dítě a ujal se ho pan Earnshaw. Od té chvíle se nad rody začínají stahovat mračna. Heathcliff je několikrát připodobňován k Satanovi, až má čenář chuť vidět ho jako zdroj všeho zlého. Osudy hrdinů jsou zahaleny nevraživostí a snahou ubližovat si navzájem. Vrcholem je osudová láska Heathcliffa ke Catherine Lintonové, kterou odsoudí k zániku pýchá a nedorozumění. Heathcliff následně zasvětí svůj život snaze pomstít své zlomené srdce a zničit osudy potomků těchto dvou rodů. Osud však nelze ovládnout a vše dopadne nakonec úplně jinak...

Názor:
Kniha mi přijde velmi propracovaná. Autorka pracovala s psychologií postav, dle mého až do naprostých extrémů. Místo romantického děje, se jen zhoršují činy hlavních postav vůči sobě navzájem. Přesto nemohu říct, že by postavy byly vysloveně zlé, byť tak mnohdy působí. Ke svým činům mají různé důvody, ať už zlomené srdce nebo nepochopení ze strany rodičů. Příkoří plodí další příkoří. To vše se odehrává na vřesovištích, kde je stále pod mrakem a v uzavřeném společenství lidí. V knize se stále něco děje, je plná zvratů a nepředvídatelných událostí. Přes svižný děj jsem stále upadala do většího a většího zoufalství. Ne, že by kniha byla špatně napsána. Nemohu jí nic vytknout. Naopak mě pohltila natolik, že se mě zmocňovalo zoufalství nad bezvýchodností situací. Při četbě jsem se také obávala, jak vůbec kniha dopadne... Koneckonců, jak by mohla dopadnout dobře? Přesto ze mne na konci úzkost z děje opadla a závěr knihy byl příjemným překvapením. Cyklus se uzavřel.

Četli jste někdy tuto knihu?? Jaký názor na ni máte vy??
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama