Kolotoč lží

16. června 2015 v 20:57 | Eleanor |  -> Povídky, příběhy, úvahy
Jak definujeme lež? Zřejmě jako absenci pravdy. Ale jak vzniká lež? Tím, že zapřeme pravdu nebo tím, že nechceme znát pravdu?

Celá naše společnost je založena na lži. Na základní lži, která mluví o existenci pravdy. Pravda by měla být pravdivá vždy, za všech podmínek až do skonání světa. Jak můžeme vůbec najít pravdu ve světě, který podléhá neustálé změně? Jak mi vůbec můžete věřit, když zítra budu jiný člověk s jinými názory?


Pravda je vlastně konstruktem naší společnosti, jen aby nás udržela v nějakých mezích. Není tedy pravda jen hezčí slovo pro lži? Lži, že si myslíme, že můžeme ovládnout svět. Lži, že můžeme ovládat jeden druhého. Lži, že budeme žít věčně a že jsme ti nejlepší z nejlepší, protože naši předci byli něco méně. Není tedy divu, že jedinec, který je součástí společnosti se začne utápět ve lžích.


Snaží se nalhat druhým, že je lepší, úspěšnější, kvalifikovanější, než ve skutečnosti je. Snaží se potlačit to, čím je, aby uspěl ve světě, který nechce vědět, kým je. Jen dál pomáhá světu splétat pavučinu lží. My, drobní človíčci, kteří ve skutečnosti nejsou více než drobný hmyz ve vesmíru, splétáme lži o naší velikosti. Jsme jako pavoučci na pavučině a každý tká svůj kousek...

Dokud držíme pevně vlákno lži, je vše v pořádku. Nemáme s tím problém, protože nám všichni věří a my můžeme vesele plést naše umělecké dílo. Co když nám však někdo nit vytrhne? Co když ji ztratíme? Pak se kolem nás začne omotávat. Pomalu ale jistě si začneme uvědomovat, že pavučina lži je všude kolem. Je vlastně základem celého našeho světa, který však už nedokážeme dál ovládat. Lepivé vlákno, kterým jsme se dříve pyšnili, nyní poutá naše tělo. Stává se smyčkou, která se stahuje kolem krku. Člověk najednou nemůže dýchat. Nemůže se hýbat a ostatní si ho vychutnávají. Užívají si jeho bezbranost a radují se, že těmi nešikovnými pavoučky nejsou oni... Problém je, že každá nit se jednou přetrhne a v tu chvíli se začne roztáčet kolotoč lží, který už nikdo jiný nezastaví... Snad jen pravda. Pravda o nás, pravda o tom, že se spokojíme s tím, kdo jsme a jací jsme... Nicotní lháři v nekonečném vesmíru... Nezbývá nám než doufat, že se vlákno nepřetrhne. Doufám, že se má nit nepřetrhne...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama